AHOJ Lipsko 2019
Bianca BellováAutorka Bianca Bellová shrnula své postřehy z Lispkého knižního veletrhu zde.
Každý máme svou cestu a čas to prověří
Martin VopěnkaMoje dojmy:
1. Na české poměry zcela výjimečná péče, organizace a úroveň prezentace.
2. Řádově větší porci pozornosti brali v Německu již zavedení autoři. Tedy nepodařilo se úplně to, co bylo záměrem: že i další mají co říct.
3. Naprosto mne nadchl večer pořádaný mým nakladatelem Drava (já, Toman, Pilátová). Nečekaně plný divadelní sál, podařilo se prezentovat hluboké myšlenky, absolutní pozornost publika. A zrovna tam jsme si s kolegy říkali, že máme víc co říct, než leckdo z těch zavedených.
Celkově ale jsem realista: Asi to nemůže být jinak. Každý máme svou cestu a čas to prověří.
Velmi rád jsem se akce zúčastnil
Džian BabanMoje dojmy z veletrhu byly díky Vaší péči a perfektní organizaci více než příjemné a pozitivní, velmi rád jsem se akce zúčastnil. Na naši komiksovou prezentaci s kolegy Maškem a Grusem se přišlo podívat několik převážně českých krajanů nebo spoluúčastníků veletrhu, ale to nikterak nevadí. Akce proběhla zdárně a zpětně moc děkuji za pozvání.
Překvapila mě mimořádná připravenost moderátorů a tlumočníků
Petr VášaMně se to opravdu líbilo, program, organizace i publikum. Ani moc oficiální, ani moc uvolněné. V reakci na má vystoupení se rýsují další podniky nejen v Lipsku a nejen v Německu. Překvapila mě mimořádná připravenost moderátorů a tlumočníků.
AHOJ!
Jiří GrusBylo to opravdu skvělé. Nikdy jsem podobnou akci nezažil. Přišlo mi to precizně a soustředěně připravené, vše zaznívalo s lehkostí a přirozeně. Produkční tým byl vždy ochotný řešit sebemenší problém s péčí a odhodláním! Nádhera, luxus a radost. Jsem šťasten, že jsem tam mohl být a mluvit o své práci v takto příznivém prostoru mezi lidmi, kteří knihy milují.
Reakce přátel i kolegů jsem měl jen pozitivní, žádný vydavatelský počin z mé účasti nevzešel, ale např. během prezentace komiksu Drak nikdy nespí se objevil pán, který si komiks vzal pro svého bratra v Rakousku, který se učí česky. On sám byl ohromen a zaujat (bohužel komiks na stánku k prodeji nebyl). Spíše takovéto jednotlivosti a náhodné situace. Někdy vtipné, když během workshopu začalo těch asi deset dospělých návštěvníků skutečně také kreslit. Byl to zážitek.
Děkuji! Přeji celému týmu štěstí a zdar. AHOJ!
Lipský knižní veletrh uspíšil vydání knižního výboru z mých básní
Petr HruškaLipský knižní veletrh uspíšil vydání knižního výboru z mých básní v drážďanském nakladatelství Edizion Azur. Ten se nedávno ocitnul na 8. místě v prestižní celoněmecké anketě. Odkaz zde.
Množství práce vyplatilo
Lucie LomováMilý týme!
Chci vám moc pogratulovat a poděkovat za perfektně připravený veletrh i předchozí (a následné) aktivity! Myslím, že se množství práce vyplatilo a doufám, že i vy sami jste spokojení. Organizace v Lipsku byla dobrá, byli jste všichni moc milí a vstřícní, tlumočnice výborné.
Co se týče mých konkrétních pořadů: večer v KUB galerii proběhl příjemně, nebylo tam moc lidí (to se dalo celkem čekat vzhledem k tomu, že v Německu ani mě ani Jirkovi Grusovi zatím nic nevyšlo), ale zato vypadali opravdu zaujatě. Workshop na výstavišti byl horší, nepřišly tam skoro žádné děti, ale dospělí, kteří se částečně lekli, když slyšeli, že se bude kreslit, a odešli. Pak tam přicházeli a odcházeli další a další lidi, bylo to prostředí spíš na promítání s komentářem nežli na tvoření. Zatímco těch pár lidí kreslilo připravené stripy, my jsme mluvily do mikrofonu o mé práci a mých knížkách, přerušovaly jsme to pokyny ke kreslení a vítáním nových zájemců… asi to odpovídalo charakteru prostředí. Takže bych tam asi byla raději promítala s komentářem, pro workshop by bylo lepší aspoň trochu oddělené prostředí.
Celé to bylo ale moc pěkné a s díky vás všechny srdečně zdravím.
Vážená a milá Moravská zemská knihovno
Pavel KohoutVážená a milá Moravská zemská knihovno,
chápu Tvou „prosbu“ jako zdvořilou upomínku, že jsem dosud neodevzdal svůj domácí úkol, jenž se mi jeví být nepsanou součástí naší smlouvy. Dávám mu formu, které mě kdysi vyučily/i mé/mí češtinářky/ři.
MŮJ DOJEM Z MÝCH DOJMŮ Z VELEKNIHOTRHU Z LIPSKA
Úvod:
Mám dojem hraničící s jistotou, že naši píšící potomci rychle nabývají sílu předchůdců, které pomohly zviditelnit zlé časy – a těší se i v časech dobrých stále patrnější pozornosti okolního světa.
Stať:
Cítím respekt k mimořádnému respektu, s jakým se už dlouho potkávají zejména tři autoři/rky, kteří/ré mě zajímají z různých důvodů nejvíc: Jaroslav Rudiš, Jáchym Topol a Radka Denemarková. Naposled zmíněné se to možná bude nelíbit, když 19. července 2011, v předvečer mých narozenin, napsala do Respektu:
„Už nechci poslouchat Pavla Kohouta a jemu podobné. Vydávají své postoje za postoj generační a ve skutečnosti se na likvidaci své generace, svých souputníků a druhů krutě podíleli a nikdy se jim za jejich zničené životy a vyhnání ani neomluvili… Mě vždycky u slova ‚generace‘ děsí, jaké množství talentovaných a vzdělaných lidí, kterým tihle spisovatelé – Kohoutem počínaje a Vaculíkem konče – nesahají ani po paty, zmizelo v nenávratnu.“
Ani to mě nezbavuje respektu k jejímu úspěchu, jen doufám, že si někdy prolistuje alespoň jeden z mých „memoárománů“, aby zjistila, že se za své „selhání intelektu“ omlouvám nepřetržitě šedesát let. V roce 1989 jsem též oznámil nevratný odchod z české politické arény a označil jej za „občanské pokání“. No a pokud jde o dílo, každý z nás skončí před stolicí neúprosného soudce, jakým je Čas… Zajímavé je, že všichni, které nepotrestal okamžitým zapomněním, od antických autorů po předky nám nejbližší, jsou autoři mainstreamu!
A nakonec: Neváhám tu vyslovit respekt i Tereze Boučkové, které k úspěchu pomohly jen její kuráž, píle a snad i jakési geny, zatím co já v roli pouhého zploditele jsem napřed způsobil, že se na ni, jež jediná zůstala s mámou v Čechách, vylil vztek režimu, a teď zase vylévá závist, přestože si všecko odžila a pak „odepsala od ledvin“ sama!
Závěr:
Milí kolegové, ať mě snášíte nebo ne, bylo mně i mé ženě a časté spoluautorce Jeleně Mašínové ctí a radostí koupat se s vámi všemi v lipském sukcesu českého písemnictví. Jen se bojím, aby vás z neuvěřitelného míru a z všedovolující svobody nevytrhlo a nezlomilo Zlo, které se pro nás vtělilo do Hitlera a Stalina; zato však proměnilo konkurenty ve spojence, jak dokládá zásadní účast spisovatelů na vzniku Charty 77. Vaše Zlo je tím záludnější, že už znatelně páchne svým pižmem z krve, ale dosud tají pravou podobu…
Napsal o Velikonocích 2019 Pavel Kohout, ročník 1928, doposud stále běžící s vámi tu nikdy nekončící maratónskou štafetu psaného slova.
Díky Lipsku jsem se také poprvé osobně setkal s vydavatelem Mého Golema.
Marek TomanRád bych poděkoval za možnost podílet se na českém programu letošního Lipska. Bylo to vzrušující, napínavé a naplňující. Jak čtení na národním a dětském stánku, tak účast na přidružených programech – v Ariowitsch-Haus i v Schaubühne – měly zajímavou odezvu. A rakouský Wieser Verlag mi přímo na místě nabídl, že vydá mou knihu pro děti Cukrárna u Šilhavého Jima, takže to je takový splněný sen. (Teď ještě, aby to dopadlo.)
Díky Lipsku jsem se také poprvé osobně setkal s vydavatelem Mého Golema – opět jsme mohli posunout věci kupředu.
Dobrý pocit jsem měl i z akcí pro novináře v rámci Presstripu – z prohlídky Černínského paláce a Židovského města, v obou případech byly reakce novinářů nadšené.
Z Lipska vyjde má podrobnější reportáž ve Tvaru a kratší text v Literárních novinách.
A teď ještě několik postřehů:
– myslím, že by nebylo marné doplnit program v příštím roce (už bude jistě skromnější) o promítání základních dat o vystupujícím českém spisovateli na obrazovku / plátno za ním. Třeba i s obálkami jeho knih, s ilustracemi ap. Ta soutěž o pozornost návštěvníků je obrovská a tohle by možná trochu pomohlo
– ze stejného důvodu si myslím, že každé performerské / divadelní / akčnější autorské vystoupení by pomohlo
– doporučil bych zapojit do programu českou kavárnu Bohemian Kids v centru u univerzity, třeba jako prostor pro malé čtení, setkávání ap. – s majiteli jsem mluvil a jistě by se tam příští český stánek dal dobře propagovat
– přimlouval bych se, aby při podobných akcích vzniklo něco i pro literární agenty českých autorů. Vím, že jejich činnost je „komerční“, přesto se ale podle mého s činností Českého literárního centra, MZK a MK nevyhnutelně doplňují a bylo by je třeba možné nějak podpořit. Už jen tím, že by se třeba pozvali na takovou akci jako diskutující (jejich pohled na českou literaturu by mohl být inspirativní). Nebo pro ně třeba vytvořit grant na cestovní výlohy, o který by se mohli za nějakých podmínek ucházet? Nevím. Jinak má agentka Maria Sileny (se kterou jsem se poznal právě před několika lety v Lipsku) si na nic nestěžovala, je to jenom můj nápad.
Děkuji za podporu celého týmu.
Přihlašte se k odběru novinek
Verpassen Sie keinen Programmpunkt des Tschechischen Kulturjahres und abonnieren Sie unseren Newsletter.
