Milan Kundera v Lipsku: světový autor českého původu žijící ve Francii

Jméno Milana Kundery se v souvislosti s letošním Lipským knižním veletrhem objevovalo hned dvakrát. Za prvé věnovala Lipská univerzita již v únoru pozornost známému českému autorovi a překladateli v rámci velké mezinárodní konferenci. Za druhé organizátoři hostující země Česko připravili výstavu překladů jeho díla, která byla k vidění přímo u národního stánku České republiky v hale 4, D401.

Již delší dobu se objevuje jméno Milana Kundery nejen ve francouzských encyklopediích s dodatkem „francouzský spisovatel českého původu.“ Od roku 1981 má francouzské státní občanství. To české mu bylo odebrané v roce 1971 a do dnes mu nebylo navrácené. Nicméně jeho romány prozrazují, že jsou v podstatě české. Dva z nich se zakládají na českých motivech anebo na specifických českých historických událostech. Ale také zbývajících devět románů dokazuje, že pro „české“ vnímaní jedné osoby, není třeba jí národnostně nebo kulturně pevně zařazovat. Romány Milana Kundery ukazují jednoduše, že existují určité nezměnitelné mechanizmy, nezměnitelné situace, nezměnitelné otázky, které tvoří lidskou realitu a osud. Proto se jeho romány nechají přeložit a přenést přes jedinečnou kulturu nebo jedinečnou historickou událost. Ideální řešení by bylo, kdyby se jméno Milana Kundery v encyklopediích uvádělo s dodatkem „světový autor českého původu žijící ve Francii“.

Kunderovo dílo obsahuje: tři básnické sbírky, tři knihy s povídkami, tři dramata, pět esejí a deset románů. Anebo možná jedenáct, pokud se budeme držet návrhu autora, který doporučuje vnímání knihy Směšné lásky jako román ve formě variací. Ale proč ne? Variace je přece základní element ve všech nahoře zmíněních knihách. 24 knih, ze kterých bylo 19 přeloženo do všech možných jazyků. Přesněji řečeno, všechny knihy, které Milan Kundera napsal od počátku šedesátých let. Výjimku tvoří jen Ptákoviny (1966), drama, které se zakládá na tak nepřeložitelném grafickém symbolu, že dodnes nebylo možné jej přeložit.

Každopádně jsou Kunderovy romány zde dostupné a člověk nemusí být jasnovidcem, aby mohl říct, že tady vždy dostupné budou. První z nich, „Žert“, již oslavil padesáté druhé jubileum. A toto dílo vychází ve stále nových nákladech. Například vyšla v roce 2015 nejnovější „cizojazyčná“ verze v Mexiku, jedná se o sedmatřicátý náklad ve španělštině. V němčině vyšel román naposledy v roce 2013 v nakladatelství Fischer, a pokud počítám správně, tak se jedná o pětadvacátý náklad německého vydání. V češtině bylo naposledy zveřejněné osmé vydání v roce 2017. A nejnovější román Kundery stále nedokončil svou cestu kolem světa. Nejnovější vydání knihy Oslava bezvýznamnosti je z prosince 2018, které bylo zveřejněno pod názvem Nissarathayute Nirappakittukal v Malajálamštině, řeč, která se užívá na jihozápadním pobřeží Indie.

Již staří čeští strukturalisté byli přesvědčeni o tom, že dílo není nikdy dokončeno. Vzniká stále nová interakce mezi textem a recepcí. Nejen proto není Kunderovo dílo dokončeno, a nikdy dokončené nebude. Bude vždy součástí nových překladů, které nám překladatelé zprostředkovávají, a které si následně čtenáři zprostředkují sami. Perpetuum mobile Kunderovy práce je nezadržitelné.

Příspěvek: Tomáš Kubíček

Grafika: Martin Hrdina

 

V pondělí 1. dubna se uskuteční vernisáž výstavy Milan Kundera (neztracen) v překladech. Více informací naleznete zde.