Velmi rád jsem se akce zúčastnil

Džian Baban

Moje dojmy z veletrhu byly díky Vaší péči a perfektní organizaci více než příjemné a pozitivní, velmi rád jsem se akce zúčastnil. Na naši komiksovou prezentaci s kolegy Maškem a Grusem se přišlo podívat několik převážně českých krajanů nebo spoluúčastníků veletrhu, ale to nikterak nevadí. Akce proběhla zdárně a zpětně moc děkuji za pozvání.

Překvapila mě mimořádná připravenost moderátorů a tlumočníků

Petr Váša

Mně se to opravdu líbilo, program, organizace i publikum. Ani moc oficiální, ani moc uvolněné. V reakci na má vystoupení se rýsují další podniky nejen v Lipsku a nejen v Německu. Překvapila mě mimořádná připravenost moderátorů a tlumočníků.

AHOJ!

Jiří Grus

Bylo to opravdu skvělé. Nikdy jsem podobnou akci nezažil. Přišlo mi to precizně a soustředěně připravené, vše zaznívalo s lehkostí a přirozeně. Produkční tým byl vždy ochotný řešit sebemenší problém s péčí a odhodláním! Nádhera, luxus a radost. Jsem šťasten, že jsem tam mohl být a mluvit o své práci v takto příznivém prostoru mezi lidmi, kteří knihy milují.

Reakce přátel i kolegů jsem měl jen pozitivní, žádný vydavatelský počin z mé účasti nevzešel, ale např. během prezentace komiksu Drak nikdy nespí se objevil pán, který si komiks vzal pro svého bratra v Rakousku, který se učí česky. On sám byl ohromen a zaujat (bohužel komiks na stánku k prodeji nebyl). Spíše takovéto jednotlivosti a náhodné situace. Někdy vtipné, když během workshopu začalo těch asi deset dospělých návštěvníků skutečně také kreslit. Byl to zážitek.

Děkuji! Přeji celému týmu štěstí a zdar. AHOJ!

Lipský knižní veletrh uspíšil vydání knižního výboru z mých básní

Petr Hruška

Lipský knižní veletrh uspíšil vydání knižního výboru z mých básní v drážďanském nakladatelství Edizion Azur. Ten se nedávno ocitnul na 8. místě v prestižní celoněmecké anketě. Odkaz zde.

 

Množství práce vyplatilo

Lucie Lomová

Milý týme!

Chci vám moc pogratulovat a poděkovat za perfektně připravený veletrh i předchozí (a následné) aktivity! Myslím, že se množství práce vyplatilo a doufám, že i vy sami jste spokojení. Organizace v Lipsku byla dobrá, byli jste všichni moc milí a vstřícní, tlumočnice výborné.

Co se týče mých konkrétních pořadů: večer v KUB galerii proběhl příjemně, nebylo tam moc lidí (to se dalo celkem čekat vzhledem k tomu, že v Německu ani mě ani Jirkovi Grusovi zatím nic nevyšlo), ale zato vypadali opravdu zaujatě. Workshop na výstavišti byl horší, nepřišly tam skoro žádné děti, ale dospělí, kteří se částečně lekli, když slyšeli, že se bude kreslit, a odešli. Pak tam přicházeli a odcházeli další a další lidi, bylo to prostředí spíš na promítání s komentářem nežli na tvoření. Zatímco těch pár lidí kreslilo připravené stripy, my jsme mluvily do mikrofonu o mé práci a mých knížkách, přerušovaly jsme to pokyny ke kreslení a vítáním nových zájemců… asi to odpovídalo charakteru prostředí. Takže bych tam asi byla raději promítala s komentářem, pro workshop by bylo lepší aspoň trochu oddělené prostředí.

Celé to bylo ale moc pěkné a s díky vás všechny srdečně zdravím.

Vážená a milá Moravská zemská knihovno

Pavel Kohout

Vážená a milá Moravská zemská knihovno,

chápu Tvou „prosbu“ jako zdvořilou upomínku, že jsem dosud neodevzdal svůj domácí úkol, jenž se mi jeví být nepsanou součástí naší smlouvy. Dávám mu formu, které mě kdysi vyučily/i mé/mí češtinářky/ři.

 

MŮJ DOJEM Z MÝCH DOJMŮ Z VELEKNIHOTRHU Z LIPSKA     

Úvod:

Mám dojem hraničící s jistotou, že naši píšící potomci rychle nabývají sílu předchůdců, které pomohly zviditelnit zlé časy – a těší se i v časech dobrých stále patrnější pozornosti okolního světa.

 

Stať:

Cítím respekt k mimořádnému respektu, s jakým se už dlouho potkávají zejména tři autoři/rky, kteří/ré mě zajímají z různých důvodů nejvíc: Jaroslav Rudiš, Jáchym Topol a Radka Denemarková. Naposled zmíněné se to možná bude nelíbit, když 19. července 2011, v předvečer mých narozenin, napsala do Respektu:

„Už nechci poslouchat Pavla Kohouta a jemu podobné. Vydávají své postoje za postoj generační a ve skutečnosti se na likvidaci své generace, svých souputníků a druhů krutě podíleli a nikdy se jim za jejich zničené životy a vyhnání ani neomluvili… Mě vždycky u slova ‚generace‘ děsí, jaké množství talentovaných a vzdělaných lidí, kterým tihle spisovatelé – Kohoutem počínaje a Vaculíkem konče – nesahají ani po paty, zmizelo v nenávratnu.“

Ani to mě nezbavuje respektu k jejímu úspěchu, jen doufám, že si někdy prolistuje alespoň jeden z mých „memoárománů“, aby zjistila, že se za své „selhání intelektu“ omlouvám nepřetržitě šedesát let. V roce 1989 jsem též oznámil nevratný odchod z české politické arény a označil jej za „občanské pokání“. No a pokud jde o dílo, každý z nás skončí před stolicí neúprosného soudce, jakým je Čas… Zajímavé je, že všichni, které nepotrestal okamžitým zapomněním, od antických autorů po předky nám nejbližší, jsou autoři mainstreamu!

A nakonec: Neváhám tu vyslovit respekt i Tereze Boučkové, které k úspěchu pomohly jen její kuráž, píle a snad i jakési geny, zatím co já v roli pouhého zploditele jsem napřed způsobil, že se na ni, jež jediná zůstala s mámou v Čechách, vylil vztek režimu, a teď zase vylévá závist, přestože si všecko odžila a pak „odepsala od ledvin“ sama!

 

Závěr:

Milí kolegové, ať mě snášíte nebo ne, bylo mně i mé ženě a časté spoluautorce Jeleně Mašínové ctí a radostí koupat se s vámi všemi v lipském sukcesu českého písemnictví. Jen se bojím, aby vás z neuvěřitelného míru a z všedovolující svobody nevytrhlo a nezlomilo Zlo, které se pro nás vtělilo do Hitlera a Stalina; zato však proměnilo konkurenty ve spojence, jak dokládá zásadní účast spisovatelů na vzniku Charty 77. Vaše Zlo je tím záludnější, že už znatelně páchne svým pižmem z krve, ale dosud tají pravou podobu…

 

Napsal o Velikonocích 2019 Pavel Kohout, ročník 1928, doposud stále běžící s vámi tu nikdy nekončící maratónskou štafetu psaného slova.

Díky Lipsku jsem se také poprvé osobně setkal s vydavatelem Mého Golema.

Marek Toman

Rád bych poděkoval za možnost podílet se na českém programu letošního Lipska. Bylo to vzrušující, napínavé a naplňující. Jak čtení na národním a dětském stánku, tak účast na přidružených programech – v Ariowitsch-Haus i v Schaubühne – měly zajímavou odezvu. A rakouský Wieser Verlag mi přímo na místě nabídl, že vydá mou knihu pro děti Cukrárna u Šilhavého Jima, takže to je takový splněný sen. (Teď ještě, aby to dopadlo.)

Díky Lipsku jsem se také poprvé osobně setkal s vydavatelem Mého Golema – opět jsme mohli posunout věci kupředu.

Dobrý pocit jsem měl i z akcí pro novináře v rámci Presstripu – z prohlídky Černínského paláce a Židovského města, v obou případech byly reakce novinářů nadšené.

Z Lipska vyjde má podrobnější reportáž ve Tvaru a kratší text v Literárních novinách.

A teď ještě několik postřehů:

– myslím, že by nebylo marné doplnit program v příštím roce (už bude jistě skromnější) o promítání základních dat o vystupujícím českém spisovateli na obrazovku / plátno za ním. Třeba i s obálkami jeho knih, s ilustracemi ap. Ta soutěž o pozornost návštěvníků je obrovská a tohle by možná trochu pomohlo

– ze stejného důvodu si myslím, že každé performerské / divadelní / akčnější autorské vystoupení by pomohlo

– doporučil bych zapojit do programu českou kavárnu Bohemian Kids v centru u univerzity, třeba jako prostor pro malé čtení, setkávání ap. – s majiteli jsem mluvil a jistě by se tam příští český stánek dal dobře propagovat

– přimlouval bych se, aby při podobných akcích vzniklo něco i pro literární agenty českých autorů. Vím, že jejich činnost je „komerční“, přesto se ale podle mého s činností Českého literárního centra, MZK a MK nevyhnutelně doplňují a bylo by je třeba možné nějak podpořit. Už jen tím, že by se třeba pozvali na takovou akci jako diskutující (jejich pohled na českou literaturu by mohl být inspirativní). Nebo pro ně třeba vytvořit grant na cestovní výlohy, o který by se mohli za nějakých podmínek ucházet? Nevím. Jinak má agentka Maria Sileny (se kterou jsem se poznal právě před několika lety v Lipsku) si na nic nestěžovala, je to jenom můj nápad.

Děkuji za podporu celého týmu.

Byla to skvělá zkušenost a hezký zážitek.

Markéta Pilátová

Moje dojmy z lipského veletrhu jsou velmi kladné. Líbil se mi opravdu krásný a výrazný design českého stánku, ochota a kompetence organizátorů a krásné ubytování v hotelu Post. Možná do budoucna bych navrhovala trochu hravější a barevnější pojetí stánku na dětská čtení, ta byla zorganizována skvěle, jen samotné architektonické pojetí stánku bylo možná trochu moc klasické a dětským čtením by slušela větší barevnost a nějaké hravé prvky, které by přilákaly návštěvníky.

Doslova mne pak nadchlo společné čtení s autory Wieser Verlag, v sobotu 23. března v Schaubuhne Lindenfels, které mělo úžasného moderátora Ernsta Grandise, ten má v rakouské televizi pořad o knihách a jeho moderace byla neskutečným zážitkem. Pokud byste ho někdy ještě mohli angažovat na nějaké Vaší příští akci, vřele doporučuju. Dokázal skloubit čtyři naprosto odlišné autory a vytvořit krásnou atmosféru. Také se mi velmi líbil prostor vybraný na toto čtení a v neposlední řadě i diváky zcela zaplněný sál.

Díky veletrhu jsem mohla rozjednat dva překlady svých knih, ale nerada bych ještě před podepsáním smluv zveřejňovala jména nakladatelství, protože se prostě také může jednat o plané sliby, což je v téhle branži poměrně časté. Pokud se ale podaří jednání mezi mou literární agenturou a nakladatelstvími, která právě probíhají, úspěšně dotáhnout do konce a smlouvy podepsat, okamžitě Vás budu informovat, protože na tom bude mít moje účast na veletrhu rozhodně obrovskou zásluhu.

Velmi děkuji za možnost být na veletrhu a moci propagovat české knihy a českou literaturu jako takovou. Byla to skvělá zkušenost a hezký zážitek.

Prostě super to bylo!

Iva Pekárková

Myslím, že organizace byla fantastická. Vůbec si nedovedu představit, že bych třeba já něco podobného zvládla. Stánek byl krásný, všechno bylo dobře zařízené, takže zmatků vznikalo minimum (nějaké vzniknou vždycky, je to dané přírodními zákony). Hotel skvělý, doprava taky. Potkala jsem se tam s řadou lidí, které jsem potkat chtěla. Tlumočení bylo na úrovni. Prostě super to bylo.

Skutečný dopad veletrhu na přijetí mých knih v zahraničí zhodnotí až čas...

Kateřina Tučková

Festival měl pro mě samozřejmě velký přínos. Měla jsem radost, že kniha Vyhnání Gerty Schnirch díky svému tématu rezonovala v německých médiích, na akce chodili posluchači a posléze mi přišla řada mailů s jejich reakcemi. Také jsem dostala několik pozvánek na čtení na festivalech (Brémy, Pirna, Drážďany v Německu, Retz v Rakousku, další mám v jednání) a hlavně navázala nebo prohloubila své kontakty s německými autory či svým nakladatelem. Díky tomu můžeme plánovat další společné akce, avšak nyní je ještě brzy na to, abych o nich mluvila jako o jistých. Skutečný dopad veletrhu na přijetí mých knih v zahraničí zhodnotí až čas, nicméně už teď mám radost, že se mi otevřely nové možnosti… Takže ještě jednou srdečně dekuji!

Přihlašte se k odběru novinek

Verpassen Sie keinen Programmpunkt des Tschechischen Kulturjahres und abonnieren Sie unseren Newsletter.

Drupal ᐬrts Drupal Váš Expert Na Drupal Web